"Proč byl koupen?", protože je silně nostalgický. Koukal jsem a poslouchal spoustu fotek a videí, je to docela dobrý přístup k originálu. Samotná kytara, akusticky, je strašně hlasitá, překvapivě hlasitá! Mám pár Gretsch, Ibanez, můžu je porovnat. Dílenské zpracování je velmi dobré až na dvě vady, jedna opravená ve výrobě, druhá téměř neznatelná, jako dva jemné škrábance na laku. Krk je na mě trochu "huňatý", což je pro jeho kulatost cítit spíše, člověk si zvykne za pár dní. Hmatník je z indického baywoodu, překvapivě krásný, a pokud byste nevěděli, že je, mysleli byste si, že je to nějaký dobrý tmavý palisandr. Vazba je dobrá, žádné ostré konce, samozřejmě to není custom shop, ale je dobrá a intonace perfektní. Most je obvyklý tragicky vyhlížející Epi, funguje, není na něm nic špatného, ​​ale je ošklivý jako hřích. Zvuk kytary je pravděpodobně velmi silně ovlivněn, v pozitivním směru, svérázným držákem strun, „FREKVENSATOR“. Design je bezvadný, bezchybné chromování a leštění. Epiphone by mohl jednou takový most vyrobit! Klávesy přes svůj příliš jednoduchý vzhled fungují velmi dobře, nedochází k žádnému přeskakování na knoflíku, ani ozubené kolo neškube. Jeho hlas je velmi jazzový!!! Elektricky obzvlášť, i když tovární struna není špičková kategorie! Mini humbuckery jsou jako ve většině dobrých videí "dřevěné", trochu "přilepené", nemají (samozřejmě!) "stehno" normální velikosti a znějí velmi podobně jako výrazný jazz kytara. Potenciometr nesrší, nezasekává se, tahle kytara je úplně "dohromady". Sečteno a podtrženo, je to velmi dobré, ale zní to velmi odlišně od podobných, je to skutečně individuální.