Pjotr Iljič Čajkovskij (1840-1893) byl přední ruský skladatel období romantismu, jehož hudba dosáhla trvalého mezinárodního uznání. Proslavil se vytvořením některých z nejoblíbenějších děl klasické hudby, včetně baletů Labutí jezero a Louskáček, předehry 1812, prvního klavírního koncertu, houslového koncertu, předehry Romeo a Julie, několika symfonií a opery Evžen Oněgin. Čajkovskij, který se původně kvůli omezeným možnostem hudebního uplatnění v Rusku vzdělával pro kariéru státního úředníka, se stal jedním z prvních absolventů petrohradské konzervatoře. Jeho vzdělání ovlivněné Západem ho odlišovalo od tehdejších ruských nacionalistických skladatelů a vytvořil si jedinečný styl, v němž se prolínaly ruské tradice s evropskými formami. Čajkovského osobní život byl poznamenán problémy, včetně depresí, obtížných vztahů a problémů s utajovanou homosexualitou. Navzdory těmto těžkostem vytvořil hudbu s emocionální hloubkou a trvalou působivostí. Ačkoli první reakce na jeho dílo byly smíšené a ruská i evropská kritika zpochybňovala jeho stylistické postupy, dnes je Čajkovskij považován za jednoho z nejvlivnějších a nejpopulárnějších skladatelů v dějinách klasické hudby.