Johann Sebastian Bach (1685-1750) byl německý skladatel a hudebník pozdního baroka, uznávaný jako jedna z největších osobností západní hudební historie. Bach, známý svým výjimečným mistrovstvím v kontrapunktu, harmonii a hudební formě, vytvořil rozsáhlé dílo napříč širokou škálou žánrů a nástrojů. Mezi jeho nejznámější skladby patří orchestrální Braniborské koncerty, sólové violoncellové suity a houslové sonáty a partity, Goldbergovy variace a Dobře temperovaný klavír pro klávesové nástroje, Toccata a fuga d moll pro varhany a významná sborová díla, jako jsou Matoušovy pašije a Mše h moll. Bach se narodil v Eisenachu v rodině hudebníků, v mládí osiřel a byl vychováván svým starším bratrem, poté se věnoval studiu a profesnímu působení v různých německých městech. Působil jako dvorní hudebník a později se stal kantorem v kostele svatého Tomáše v Lipsku, kde komponoval a řídil hudbu pro chrámové i univerzitní soubory. Během své kariéry vytvořil Bach stovky kantát, koncertů, suit, motet a duchovních děl, přičemž často čerpal vlivy z italské a francouzské hudby. Ačkoli byl Bach za svého života uznáván jako varhaník, jeho hudba získala širší uznání až v 19. století a od té doby se stala ústředním bodem klasického repertoáru. Jeho díla jsou oslavována pro svou hloubku, technickou brilantnost a emocionální rozsah a stále inspirují hudebníky a posluchače po celém světě. Několik jeho dětí, včetně Carla Philippa Emanuela a Johanna Christiana Bacha, se rovněž stalo významnými skladateli.