Elmo Hope byl inovativní americký jazzový pianista, skladatel a aranžér, který působil na bebopové a hardbopové scéně v polovině 20. století. V dětství se přátelil s Budem Powellem a Theloniousem Monkem a vytvořil si jedinečný hudební projev, v němž se mísily vlivy jazzu a klasiky. Poté, co jen o vlásek přežil násilné mládí, se stal stálicí newyorské jazzové scény a nahrával s předními umělci, jako byli Clifford Brown, John Coltrane a Sonny Rollins. Kvůli bojům s drogovou závislostí byl Hope nucen přestěhovat se do Los Angeles, kde spolupracoval s hudebníky ze západního pobřeží, jako byl Harold Land. Navzdory řadě nahrávek jako kapelník a návratu do New Yorku se jeho složitý a jemně inovativní styl dočkal za jeho života jen omezeného uznání. Hopeovu kariéru přerušily přetrvávající zdravotní problémy a závislost, přesto zůstává významnou a výraznou osobností mezi moderními jazzovými pianisty.