Anton Bruckner (1824-1896) byl rakouský skladatel a varhaník proslulý svými rozsáhlými symfoniemi a duchovními sborovými díly, jako jsou mše, Te Deum a moteta. Jeho hudba, vyznačující se bohatou harmonií, složitou polyfonií a působivou délkou, je charakteristickým znakem pozdního rakousko-německého romantismu. Bruckner se díky svému novátorskému využití harmonie a formy stal představitelem hudebního radikalismu, přesto zůstal osobně skromný a hluboce uctivý k ostatním skladatelům, zejména k Wagnerovi. Bruckner byl známý tím, že svá díla opakovaně přepracovával a někdy se potýkal s pochybnostmi o sobě samém, což vedlo k vytvoření několika verzí mnoha skladeb. Přestože jeho symfonie čelily kritice kvůli svému rozsahu a opakování, Brucknerův vliv rostl a inspiroval pozdější skladatele včetně Gustava Mahlera.