Jak vybrat MIDI kontrolér

MIDI kontrolér je klaviatura, která sama nevydá ani tón. Když stiskneš klávesu, pošle do počítače jen informaci o tom, kterou notu jsi zahrál a jak silně, a zvuk z toho vyrobí až software v tvém DAW. Zní to jako nevýhoda, ale je to přesně naopak. Tatáž klaviatura ti jednou hraje koncertní křídlo a o minutu později analogový bas z osmdesátých let.

Rozdíl oproti keyboardu nebo digitálnímu pianu je jednoduchý. Ty mají zvuky zabudované a hrají i bez počítače, kdežto kontrolér bez notebooku, tabletu nebo telefonu neudělá nic. Otevře ti ale přístup ke všemu, co si do počítače nainstaluješ. Pokud zatím váháš, kterým směrem jít, projdi si nejdřív rozdíl mezi keyboardem a digitálním pianem.

Tohle je rozhodnutí číslo jedna a většina lidí ho přežene. Víc kláves neznamená lepší nástroj, znamená hlavně víc místa na stole, a ten bývá při produkci plný ještě dřív, než na něm něco je.

Pokud neumíš hrát na klavír a chceš hlavně skládat, klidně ber 25 kláves, oktávu si přepneš tlačítkem. Když hrát umíš, pod 61 nechoď, budeš se trápit u každého druhého akordu. Celý výběr najdeš mezi MIDI master keyboardy.

Dynamika je povinná a znamená, že čím silněji klávesu stiskneš, tím hlasitější tón dostaneš. Bez ní zní všechno stejně a hudba je mrtvá už při prvním taktu. Dnes ji má každý rozumný model, ale u nejlevnějších kousků si to ověř.

Typ mechaniky řeš podle toho, co hraješ. Syntezátorová je lehká a rychlá, takže se hodí na beaty a sóla, polovážená je zlatá střední cesta a kladívková napodobuje skutečný klavír. Za ten pocit ale zaplatíš větší hmotností i cenou.

Aftertouch reaguje na to, jak klávesu dotlačuješ po stisknutí, a přidáš jím vibráto nebo otevřeš filtr. Začátečník se bez něj obejde, ale kdo pracuje se syntezátory, ocení ho poměrně rychle. Modely, které ho mají, jsme ti odfiltrovali tady.

Pady jsou gumové čtverečky, na kterých se hrají bicí prsty. Když děláš hip hop, elektroniku nebo cokoli, kde bubny nesou rytmus, chceš je, a nejznámějším příkladem je Akai MPK Mini, roky nejprodávanější malý kontrolér vůbec.

Potenciometry a fadery ovládají hlasitost, filtry a efekty přímo v DAW, takže ti ušetří stovky kliknutí myší u každého projektu. Jak moc to v praxi znamená, rozebíráme v článku méně klikání, více hudby. A když klávesy nepotřebuješ vůbec a jde ti jen o pady a knoflíky, podívej se na MIDI kontrolery bez klaviatury.

Drtivá většina dnešních modelů jde přes USB, takže zapojíš kabel, DAW nástroj sám pozná a hraješ. Napájení bere z téhož kabelu, žádný adaptér navíc nepotřebuješ.

Klasický pětikolíkový MIDI konektor budeš řešit jen tehdy, když chceš kontrolér připojit k hardwarovému syntezátoru nebo staršímu zvukovému modulu. Na to se hodí MIDI kabely a MIDI rozhraní. Bluetooth nabízejí některé modely od Korgu a Native Instruments, což je pohodlné při práci s tabletem, ale při nahrávání počítej s malým zpožděním.

Samotný kontrolér ti hudbu neudělá, takže počítej ještě s těmito věcmi:

• DAW. Software, ve kterém skládáš. Který vybrat, rozebíráme v článku FL Studio vs. Ableton, a odlehčenou verzi často dostaneš přímo v balení ke kontroléru.
• Zvuková karta. Bez ní má počítač slyšitelné zpoždění a hraje se na to mizerně. Jak ji vybrat, najdeš tady.
• Studiová sluchátka nebo studiové monitory. Herní sluchátka zvuk přikrášlují a mix ti pak v autě nesedne, víc v článku jak vybrat sluchátka.
• Sustain pedál. V balení bývá jen zřídka, ale u klavírních zvuků ti bude chybět hned první večer.
• Klávesový stojan. Když nechceš mít kontrolér na kolenou. Zbytek doplňků najdeš v klávesovém příslušenství.

Celou sestavu i s rozpočtem rozebíráme v článcích jak začít s hudební produkcí doma a jak si zařídit domácí studio.

Když začínáš a hrát zatím neumíš, vezmi 25 kláves s pady. Akai a Novation jsou v této kategorii bezpečná sázka, obě značky dodávají kontroléry i se softwarem v balení, takže hraješ hned ten večer.

Pokud ovládáš aspoň základy, jdi na 49 kláves. Je to nejlepší poměr mezi hratelností a místem na stole a většina lidí u něj zůstane roky. Mrkni na modely od Arturie, M-Audio nebo Nektaru.

Když jsi klavírista, potřebuješ 61 nebo 88 kláves s těžší mechanikou. A pokud chceš hrát i bez počítače, zvaž radši digitální piano nebo stage piano, protože kontrolér ti v obýváku sám nezahraje nic. Neumíš hrát vůbec? Začni návodem jak se naučit hrát na klavír, kontrolér počká.

MIDI kontrolér nemá vlastní zvuky ani reproduktory a bez počítače nezahraje ani tón, kdežto keyboard má stovky zvuků zabudovaných a stačí ho zapnout. Kontrolér je proto při stejném počtu kláves levnější, ale použiješ ho jen jako součást počítačového studia. Když chceš hrát písničky v obýváku, kup si keyboard, a když chceš skládat v DAW, kup si kontrolér.

Ano, případně aspoň tablet nebo telefon. Kontrolér posílá jen data a zvuk vyrábí software na druhé straně kabelu, takže bez zařízení se softwarem je to kus plastu s klávesami. Některé modely fungují i s iPadem přes USB-C nebo přes Bluetooth.

Když na klavír hrát neumíš, 25 kláves ti vydrží překvapivě dlouho, protože akordy i melodie na nich zahraješ a oktávu přepneš tlačítkem. Když hrát umíš a chceš používat obě ruce naráz, jdi rovnou na 49 nebo 61 kláves. Nevyplatí se kupovat menší model s tím, že si později připlatíš, většina lidí přejde z 25 na 49 do roka.

Ne hned. Každý DAW má v sobě základní sadu nástrojů a k většině kontrolérů dostaneš v balení software navíc, zpravidla klavír a pár syntezátorů. Placené knihovny zvuků řeš až tehdy, když ti ty základní začnou být těsné.