Jak vybrat cajon

Cajon je bedna, na které sedíš a zároveň na ní hraješ, a je to nejpraktičtější bicí nástroj, jaký si můžeš koupit. Vznikl v Peru, kde otroci bubnovali na přepravních bednách, do flamenka ho v sedmdesátých letech přinesl Paco de Lucía a od té doby se dostal úplně všude, od hraní u ohně přes akustické koncerty až po nahrávací studia.

Důvod je jednoduchý. Zabere míň místa než židle, nepotřebuje stojany ani ladění a hraješ na něj rukama, takže z jednoho kusu dřeva dostaneš basu i snare. Projdeme si, jak vlastně funguje, z čeho se vyrábí, jakou velikost potřebuješ a co si k němu dokoupíš.

Přední deska se jmenuje tapa a je tenčí než zbytek těla, protože právě ona kmitá. Když udeříš doprostřed, dostaneš hluboký basový tón, který v rytmu zastupuje kopák, a když udeříš do horního rohu, ozve se ostrý praskavý zvuk, který zastupuje snare.

Za ten praskot může snare systém ukrytý uvnitř. Jsou to buď kytarové struny, nebo kovové pružiny natažené zevnitř těsně pod horní hranou tapy, o kterou při každém úderu zavadí. Vzadu je otvor, kterým zvuk vychází ven, a právě proto cajon nikdy neopírej zády o zeď.

Celý rytmus tedy odehraješ na dvou místech jedné desky a to je důvod, proč se cajon učí rychleji než bicí souprava.

Cajon řeší tři věci, které u bicích bolí. Je podstatně tišší, takže na něm cvičíš v bytě, aniž by ti sousedé bouchali na strop. Nemá žádný setup, protože ho položíš na zem a sedneš si. A odneseš ho v jedné ruce, což u akustických bicích neplatí ani náhodou.

Za to platíš dynamikou a rozsahem. Cajon má dva až tři použitelné zvuky, kdežto souprava jich má dvacet, a hlasitá kapela ho jednoduše přehluší. Jestli řešíš právě tuhle volbu, porovnání rozebírá článek elektronické vs. akustické bicí, a jestli tě zajímají činely k soupravě, ty má na starosti jak vybrat činely.

Nejčastěji ho kupují lidé, kteří doprovázejí akustickou kytaru, hrají po barech a v malých klubech, nebo chtějí začít s rytmem, aniž by doma obětovali celý roh pokoje.

Dřevo je u cajonu totéž, co vrchní deska u kytary, tedy věc, která rozhoduje o zvuku. Dřevěné cajony tvoří drtivou většinu nabídky a je to zároveň jediná kategorie, kde máš opravdu z čeho vybírat.

Tělo bývá z březové nebo bukové překližky, která je tvrdá a dává zvuku definici, kdežto tapa je z tenčí vrstvy a právě ona určuje, jak ostrý bude slap. Dražší modely mají tapu z dýhy ušlechtilého dřeva, což je hlavně o vzhledu, ale cítit to i na odezvě pod prsty.

Laminátové cajony a kartonové cajony v nabídce taky najdeš, jsou to však jednotky kusů. Kartonový má smysl jako cvičná věc pro dítě nebo na cesty, laminátový snese vlhko a hraní venku. Bez konkrétního důvodu se vyplatí zůstat u dřeva.

Praskot vzniká dvěma způsoby a každý zní jinak. Strunový systém používá napnuté kytarové struny a dává jemnější, kratší zvuk, který se hodí k akustické hudbě a k flamenku. Pružinový systém je hlasitější a agresivnější a víc se podobá skutečnému snare bubnu, takže sedí k popu a k tvrdší rytmice.

Důležitější než typ je to, jestli se dá nastavit. Lepší modely mají ve vrchních rozích šrouby, kterými struny přitáhneš blíž k tapě nebo je od ní odtáhneš, čímž měníš, kolik praskotu do zvuku pustíš. Některé modely je umí úplně odstavit a cajon pak zní jako obyčejný buben, což využiješ u pomalých skladeb nebo když ti snare v mixu překáží.

Jestli si vybíráš první kus, hledej nastavitelný, protože zvuk, který ti sedne dnes, ti za rok sedat nemusí.

Standardní cajon má okolo 47 až 50 cm na výšku a půdorys zhruba 30 × 30 cm, což je výška běžné židle a sedí většině dospělých. Rozhoduje přitom totéž co u židle: chodidla musí stát celou plochou na zemi a kolena mají být přibližně v pravém úhlu, jinak tě po půl hodině hraní rozbolí záda.

Jestli jsi vyšší než zhruba 185 cm, podívej se po vyšších modelech nebo počítej s tím, že si pod cajon dáš podložku, a jestli jsi nižší, lepší kontakt s tapou ti dá menší model. Menší takzvané mini cajony jsou v nabídce taky, ale ber je jako nástroj pro děti nebo jako doplňkovou perkusi, ne jako plnohodnotnou náhradu.

V cajonech to mají mezi sebou rozdělené dvě značky. Meinl je německá firma, která pokrývá úplně celé pásmo od dětských nástrojů po ručně dělané flamencové modely, a Sela je taky německá, ale specializuje se úžeji a staví na propracovaném snare systému a na stavebnicích. Zbylé značky jsou v nabídce spíš doplňkově.

Jestli kupuješ první cajon a chceš jistotu, sáhni po řadě Meinl Headliner Snare Cajon. Vedeme ho ve více barevných provedeních, například Charcoal Black Fade nebo Sonoran Amber Fade, má nastavitelné struny a poctivou překližku. Jednodušší a levnější alternativou od téže značky jsou modely HCAJ1 Natural a HCAJ3 Natural, které nabízejí míň možností nastavení, ale zvuk mají poctivý.

Jestli ti víc sedí německá škola s důrazem na snare, podívej se na Sela CaSela. Struny se na ní dají doladit velmi jemně a verze CaSela Pro přidává propracovanější vnitřek. Sela má i stavebnice, kde si cajon složíš sám, což je zajímavý dárek a zároveň se při tom naučíš, jak nástroj funguje.

Pro děti je nejbezpečnější volbou Nino 950, tedy menší model od dceřiné značky Meinlu, která dělá nástroje přímo pro školy a pro nejmenší. Kompletní nabídku najdeš v Nino cajonech.

Když hledáš něco jiného než klasickou bednu, Meinl má Slap Top Cajon, který si položíš na kolena a hraješ na něj shora, a Cajon Drumset, tedy sestavu ovládanou nohama i rukama. Značka Mahalo zas dělá menší barevné lap top cajony, které se hodí na cesty. A jestli jde o zvuk a materiál, prémiovou třídou je řada Meinl Artisan Edition s flamencovými modely z ušlechtilých dřevin.

Bongo cajony mají tělo rozdělené na dvě komory s odlišným laděním, takže z jednoho nástroje dostaneš dva různé tóny a hraje se na ně spíš prsty než celou dlaní. Jako doplněk k sestavě jsou příjemné, jako úplně první cajon se hodí míň.

Ve speciálních cajonech najdeš basové modely s větším tělem a hlubším spodkem, cajony s vestavěným snímačem na připojení do ozvučení a různé hybridy. Tahle kategorie je překvapivě bohatá a vyplatí se jí projít tehdy, když už víš, co od nástroje chceš.

Samostatnou kapitolou je cajonový nožní pedál, kterým hraješ basu nohou a ruce ti zůstanou volné na jiné perkuse. Najdeš ho v příslušenství pro cajon.

Cajon je jeden z mála nástrojů, který dítě zvládne hned, protože nepotřebuje ani ladění, ani techniku držení paliček. Pro menší děti existují dětské perkuse a perkusní sady a menší modely s nižším sedem.

Rozhoduje výška stejně jako u dospělých. Dítě musí dosáhnout chodidly na zem, jinak se bude propadat dopředu a bude hrát jen horní rohy. Jestli teprve zvažuješ, jestli je to ten správný nástroj, pomůžou články hudební nástroje pro děti a jak vybrat vhodné bicí pro děti.

Seznam je naštěstí krátký a levný. Podsedák a obal jsou prakticky povinné, protože nástroj se nosí a překližka se snadno odírá, a k tomu se hodí metličky nebo speciální cajonové paličky, které dají jemnější zvuk než holá dlaň. V příslušenství pro cajon najdeš i snímače na ozvučení.

Až tě to chytne, přirozeně se k tomu přidá další perkuse. Nejčastěji shakery a tamburíny, které si připneš na nohu, případně conga, bonga nebo djembe, jestli tě zaujme ruční bubnování. Na uchycení slouží hardware pro perkuse a praktickou věcí je stolek na perkuse, abys neměl drobnosti po zemi.

Pro většinu lidí je správná odpověď dřevěný cajon standardní velikosti s nastavitelným snare systémem, k tomu podsedák a obal. Takové nástroje tvoří hlavní část nabídky, takže je z čeho vybírat a nemusíš nic hledat na objednávku.

Materiál řeš jen tehdy, když máš konkrétní důvod, výšku řeš podle toho, kdo na něm bude sedět, a speciální typy nechej na později, až budeš vědět, co ti na tom prvním chybí. Celou kategorii najdeš v cajonech, širší výběr ručních bubnů v perkusích.

Ano a je to jeden z nejlepších startů vůbec, protože nepotřebuješ ladit, nastavovat ani držet paličky. První použitelný rytmus zahraješ za pár minut, což u bicí soupravy neplatí.

Standardní výška okolo 47 až 50 cm sedí většině dospělých. Rozhoduje totéž co u židle, tedy chodidla celou plochou na zemi a kolena v pravém úhlu. Pro děti ber nižší model.

Struny dávají jemnější a kratší praskot, který sedí k akustické hudbě a flamenku, pružiny jsou hlasitější a víc se podobají skutečnému snare bubnu. Důležitější než typ je to, jestli se systém dá nastavit.

Výrazně, ale není tichý. Do bytu je mnohem přijatelnější než akustické bicí, sousedé však basové údery přes zeď slyší. Podsedák a koberec pod nástrojem pomůžou.

Dá a dělá se to běžně. Buď si koupíš model s vestavěným snímačem ve speciálních cajonech, nebo doplníš externí snímač z příslušenství pro cajon. Na malé pódium často stačí mikrofon před zadním otvorem.

Jen když máš konkrétní důvod, například hraní venku nebo cvičný nástroj pro dítě. V nabídce jsou to jednotky kusů, kdežto dřevěných cajonů máš na výběr přes sto, takže u dřeva je výběr nesrovnatelně větší.