Skvělé tipy, jak získat vstupenky dříve, než se vyprodají
Sehnat vstupenky na populární akce může být opravdová výzva, ale máš-li správné tipy a trochu přípravy, určitě to zvládneš, i když se lístky vyprodávají během několika minut. Zde je několik triků, které ti mohou pomoci sehnat vstupenky dříve, než se vyprodají.
Oznámí turné, ty si dáš budík na 10:00, přesně v 10:00 klikneš a za 10 minut je vyprodáno. Znáš to a není to tvoje vina ani tvůj pomalý internet. Prodej vstupenek dnes funguje úplně jinak než před 10 lety a většina lístků je rozebraná ještě předtím, než se spustí veřejný prodej. Když ale víš, jak to celé běží na pozadí, dá se s tím pracovat.
Pojďme si to projít po pořádku. Co se děje, zatímco čekáš ve frontě, kde se dá koupit dřív, jak se připravit na den prodeje, co dělat, když to nevyjde, a jak nenaletět podvodníkům.
Pojďme si to projít po pořádku. Co se děje, zatímco čekáš ve frontě, kde se dá koupit dřív, jak se připravit na den prodeje, co dělat, když to nevyjde, a jak nenaletět podvodníkům.
Proč se lístky vyprodají za pár minut
První, co je potřeba pochopit, je, že do veřejného prodeje jde mnohem méně lístků, než si myslíš. Z kapacity haly si část drží promotér, část jde partnerům, médiím a sponzorům a další část se blokuje pro produkci, tedy místa za pódiem a u zvukové režie, která se uvolní až později. K tomu se přidávají vlny předprodeje. Když se tedy otevře veřejný prodej, nebojuješ o celou arénu, ale často jen o třetinu až polovinu.
Druhá věc jsou dynamické ceny. Velcí prodejci u nejžádanějších akcí mění cenu podle poptávky v reálném čase, podobně jako to funguje u letenek. Lístek, který měl před 5 minutami jednu cenu, může mít za 5 minut jinou, a to i ve stejném sektoru. Proto se u velkých jmen vyplatí mít dopředu rozmyšlené, kolik jsi ochotný dát, ať se nerozhoduješ pod tlakem s odpočtem na obrazovce.
A do třetice, velkou část poptávky tvoří boti a překupníci. Prodejci proti nim nasazují fronty, limity na počet lístků a ověřování totožnosti, což je v pořádku, ale zároveň to znamená, že se musíš chovat tak, jak to systém očekává. Když se chováš jako bot, systém tě posune na konec fronty nebo tě rovnou odhlásí.
Připrav se dřív, než se prodej vůbec spustí
Největší část práce uděláš v týdnu před prodejem, ne v ten den. Založ si účet u prodejce předem a ověř si e-mail, protože registrovat se až ve frontě tě spolehlivě připraví o pořadí. Vyplň si doručovací i fakturační adresu, ulož platební kartu, podívej se, jestli jí za měsíc nekončí platnost, a pokud máš nastavený nízký denní limit na platby, zvyš ho. Právě zamítnutá platba kvůli limitu je nejčastější důvod, proč lidem lístky z košíku propadnou.
Potom si zapni upozornění. Většina prodejců nabízí sledování interpreta nebo akce a pošle ti e-mail, až se prodej spustí. Totéž dělají kapely přes newsletter a přes svoje sociální sítě, přičemž právě tam se často objeví kódy do předprodeje, takzvané presale kódy. Vyplatí se přihlásit i k novinkám od samotné haly, protože arény posílají vlastní předprodeje.
Předprodeje, kde se dá koupit dřív
Fanklubový předprodej je dlouhodobě nejspolehlivější cesta. Kapely a interpreti pouštějí svoje členy k lístkům 1 až 3 dny před veřejným prodejem a většinou i k lepšímu výběru míst. Členství bývá placené, takže se vyplatí tehdy, když na danou kapelu chodíš pravidelně. Kvůli jednomu koncertu se to zpravidla nevrátí.
Další vrstvou jsou partnerské předprodeje. Banky a vydavatelé karet, mobilní operátoři, rádia i streamovací služby dostávají vlastní kódy a vlastní termín prodeje. Spousta lidí přitom ani netuší, že jim taková výhoda ke kartě nebo k tarifu patří, takže si to před velkým turné prověř. Je to 5 minut hledání a často to rozhodne.
A nakonec si zjisti, u kterého prodejce se to vůbec prodává. V našem regionu jsou to nejčastěji Ticketmaster, Ticketportal, Eventim, GoOut a Předprodej.cz, přičemž u každého potřebuješ vlastní účet a každý má trochu jiná pravidla. U velkých turné se stává, že tatáž akce běží u 2 prodejců v jiném čase, takže kdo si to zjistí dopředu, má 2 pokusy, ne 1.
Den prodeje krok za krokem
Do fronty se přihlas pár minut před spuštěním, ne dřív a ne později. Některé systémy přidělují pořadí náhodně mezi všechny, kdo ve frontě čekají v momentě otevření, takže přihlásit se 1 hodinu dopředu ti nijak nepomůže. Když přijdeš o minutu později, zařadíš se za všechny ostatní.
Když už ve frontě stojíš, neobnovuj stránku. Tohle je nejčastější chyba vůbec. Obnovení tě u většiny prodejců vrátí na konec fronty nebo tě rovnou odhlásí. Stejně tak se nevyplatí otevírat 15 oken na jednom zařízení, protože moderní systémy to vyhodnotí jako chování bota. Co opravdu funguje, je 1 okno na každém zařízení a na jiném připojení, tedy třeba notebook na wi-fi a telefon na mobilních datech. A pokud máš koho poprosit, ať to souběžně zkouší někdo další ze svého účtu.
Když se dostaneš k výběru míst, rozhoduj se rychle a nepřepínej zbytečně mezi sektory. Každé načtení mapy tě stojí několik sekund a přesně o ty tu jde. Vyber nejlepší, co je v tvém rozpočtu dostupné, a dotáhni platbu do konce. Lístky máš v košíku zablokované jen na pár minut a potom se vrátí do prodeje.
Když to nevyjde
Vyprodáno neznamená nedostupné. Část lístků se vrací do prodeje v týdnech před koncertem, když promotér uvolní místa blokovaná pro produkci, tedy sektory za pódiem a u zvukové režie. Bývá to typicky 1 až 2 týdny před akcí a potom ještě v den koncertu. Vyplatí se tedy sledovat stránku prodejce i tehdy, když tam týdny svítilo vyprodáno.
Druhá cesta je oficiální další prodej mezi fanoušky, tedy systém, přes který lidé prodávají lístky dál přímo na platformě, kde je koupili. Má to 2 výhody. Cena bývá omezená stropem a lístek se přepíše na tvoje jméno, takže tě u vstupu nikdo neotočí. Takový prodej dnes nabízejí všichni velcí prodejci a je to jediná sekundární cesta, kterou doporučuji bez výhrad.
U ostatních překupnických webů a inzerátů buď opatrný. Varovné signály jsou cena několikanásobně nad původní, tlak na rychlé rozhodnutí, platba přímým převodem nebo přes službu bez ochrany kupujícího a prodejce, který ti pošle jen fotku nebo PDF s čárovým kódem. Tentýž kód se totiž dá poslat 10 lidem a dovnitř pustí toho, kdo přijde první. Pokud už kupuješ od soukromé osoby, trvej na oficiálním přepisu lístku a plať tak, abys měl nárok na vrácení peněz.
5 chyb, které dělá skoro každý
1. Zakládáš si účet až ve frontě. Registrace a ověření e-mailu ti v tu chvíli zaberou 1,5 minuty, což u velkého turné rozhoduje o tom, jestli lístek máš, nebo nemáš.
2. Obnovuješ stránku. U většiny prodejců to znamená návrat na konec fronty, případně odhlášení. Vyplatí se počkat, i když se dlouho nic neděje.
3. Řešíš platbu až na konci. Neověřená karta, nízký denní limit nebo chybějící potvrzení v bankovní aplikaci ti shodí nákup přesně tehdy, když máš lístky na dosah.
4. Nevyužiješ předprodej, na který máš nárok. Přístup přes kartu, operátora nebo streamovací službu máš možná i ty, jen o něm nevíš.
5. Po vyprodání přestaneš sledovat. Přitom právě v posledních 2 týdnech se uvolňují produkční místa a vracejí se zrušené objednávky, takže šance trvá až do dne koncertu.
Když lístek máš
Když máš lístek jistý, jedna věc se vyplatí vyřešit ještě předtím, než vyrazíš, a to špunty do uší. Není to opatrnost pro starší. Hlasitost v aréně se běžně drží nad hranicí, od které vzniká trvalé poškození sluchu, a pískání v uších druhý den je přesně ten signál, který se už nevyplatí přehlížet. Koncertní špunty přitom nejsou totéž co pěnové, které si strčíš do uší na stavbě. Ztlumí zvuk rovnoměrně ve všech frekvencích, takže kapelu slyšíš celou, jen tišeji, a ne jako zpoza zdi.
Druhá věc je tričko. U merche platí jednoduchá matematika. V hale stojíš u stánku ve frontě, platíš víc a ve 21:00 už visí jen velikosti, které ti nesednou, kdežto doma si v klidu vybereš z celé nabídky. Na metalových a rockových koncertech je kapelové tričko prakticky uniforma, ale i pop a hip hop mají dnes věci, ve kterých se dá normálně chodit i mimo koncert. A kdo sbírá, najde ve fan clubu i nášivky a vlajky, tedy přesně to, co se na stánku vyprodá jako první.
A potom je tu to, co přijde po koncertě. Z dobré show jde člověk domů s tím, že si kapelu chce pustit hned, jak shodí bundu, a právě tehdy se ukáže rozdíl mezi streamem a deskou. Vinyl si pustíš celý a v pořadí, v jakém to kapela zamýšlela, což je po koncertě přesně to, co chceš. Pokud ti stačí méně obřadu, stejně dobře poslouží cédéčko. S deskami se dá začít i bez velkého studia, stačí Všechno podstatné o LP deskách, a když tě potom zaujme, proč se některé lisy prodávají dráž, odpověď je v článku o 180gramovém vinylu.
Tolik k teorii. V praxi to stejně dopadne tak, že budeš v 10:00 sedět s telefonem v jedné ruce a notebookem před sebou a dalších 10 minut skoro nebudeš dýchat. Rozdíl je v tom, že teď budeš mít připravený účet, uloženou kartu a rozmyšlený sektor, a přesně to rozhoduje. Ať ti to vyjde a užij si koncert.