Jak nahrávat podladěné kytary? Studio Lab

Chystáš se nahrávat tvrdé riffy, moderní metal nebo djent a kytara ztrácí intonaci, tlačí nežádoucí rezonance nebo zní blátivě? V 15. epizodě Studio Lab ti Jakub Hríbik ukáže krok za krokem, jak připravit a nahrát podladěnou kytaru tak, aby i to nejtvrdší zkreslení znělo tučně a čistě. Tady je celý návod z obou částí přepsaný do bodů.

Za podladěné považujeme nízko laděné kytary od drop B níže. Pro taková ladění jsou ideální barytonové kytary s delší menzurou, protože větší vzdálenost mezi nultým pražcem a kobylkou drží nízké ladění stabilněji. Běžná menzura 24,75 palce není pro hluboká ladění úplně ideální a právě proto barytonky vznikly.

Platí jednoduché pravidlo. Kytara s menzurou 25,5 palce ti ještě spolehlivě utáhne i drop A, ale níže bych s ní už nešel. U ladění drop D až drop C tyto zásady až tak nehoří, důležité začínají být u drop B, B standard a níže.

Standardní sada, která není stavěná na drop, ti při podladění začne plantat. Řešením jsou buď hotové dropové sady, nebo trik ze studia. Kup si ke struny navíc silnější kusovku ze stejné značky a série kvůli stejnému jádru a vyměň nejsilnější strunu.

Pomůcka při tloušťce. S každým půltónem podladění přidej o jeden řád silnější struny. Pro drop A nebo B standard je dobré začít aspoň na sadě 12 až 60. Jakub na kytaře v drop A používá D'Addario NYXL1260 od značky D'Addario, což jsou podle něj nejtenčí struny, které v tomto ladění ještě drží stabilitu. Nevyplatí se šetřit, rozladěné levné struny tě při nahrávání ultra zkreslených a doublovaných kytar jen otráví.

U podladěných kytar nestačí naladit na střed a hotovo. Ladění musí sedět s dynamikou, jakou reálně hraješ. Pokud budeš hrát perkusivní chugy, laď kytaru tvrdým úderem trsátka přesně tak, jak budeš hrát, aby špička ladičky skákala na střed právě v momentě úderu.

Naopak, když hraješ souvislé osminky na prázdné struně, budeš ladit jemněji, odpovídajíc tomu tahu. Cílem je, aby to ladilo v kontextu hraní při nahrávání, ne osamoceně na ladičce.

Bez Evertune je ladění při nahrávání vždy trochu peklo, kytaru musíš doladit před každým takem. Cort KX707 s Evertune kobylkou se naladí jednou a drží, i když ji za rok sundáš ze zdi. Systém má bendovací mód, který drží ladění, ale dovolí bendy, i polohu, která struny úplně zamkne.

Jakub doporučuje každému metalistovi pořídit si aspoň levnější kytaru s Evertune. Jediný kompromis je mírně kratší sustain, což u metalu nevadí. Vyplatí se nahrát jednu referenční Evertune kytaru, podle níž hned víš, že když něco neladí, je to ta druhá kytara.

Když Evertune nemáš, nahraj si jednoduchý mono syntetizátorový podklad s dlouhými tóny jako referenci ladění a do něj hraješ riff. Osvědčený trik je zahrát ten samý riff několikrát po sobě v loopu z jednoho naladění a pak vybrat třeba první a třetí kolečko na levou a pravou stranu, protože z jedné intenzity budou spolu ladit nejlépe.

U metalových kytar vznikají string noisy a alikvóty rezonancí strun za nultým pražcem a na kobylce. Zbavit se jich můžeš látkovou páskou, kouskem molitanu, profesionálními tlumiči od Groove Gear či D'Addario, nebo osvědčenými bubenickými Moongel gely.

Než stiskneš record, ověř si naladění oktáv a intonaci. High-gain zkreslení je nejpřísnější kritik, hned ti řekne, když něco neladí, když chytíš oktávu. Není to zachorusovaný funky zvuk, ale nekompromisní ultra zkreslení, které odhalí každou nedokonalost, a to je při vrstvení kytar klíčové.

Trsátko je první kontakt ruky s kytarou a dokáže změnit i 20 procent charakteru tónu, takže ho neber na lehkou váhu. Zkoušej různá trsátka na různé party, na některé části riffu může sednout jiné trsátko.

Jakubovi se osvědčily Ibanez Grip Wizard, a to medium kolem 0,8 až 0,88 mm podobné zeleným Tortexům, i extra heavy kolem 1,14 mm se šmirglovým gripem proti klouzání. Líbí se mu jejich attack a špička s jemnou vůlí. Protože se moderní metal nahrává po malých kouscích, po pár taktech, klidně použij na konkrétní kousek i méně pohodlné trsátko, pokud tam zní líp.

Při ladění stáhni tónovou clonu nebo přepni na krkový snímač, ať je zvuk co nejbasovější a ladička chytí fundamentální tón. Jakub ladí od třetí struny, protože spodní struny na ladičce víc lítají, a využívá i jemný dolaďovač na kobylce.

Vždy dolaď zdola nahoru, tedy jdi pod tón a dotáhni se do něj, aby se zuby v ladicí mechanice o sebe pěkně opřely a ladění drželo.

Zkreslený zvuk má výhodu. Když zahraješ souzvuk dvou strun a interval není čistý, slyšíš vlnění, tedy oscilaci. Dotáhni jednu strunu, dokud vlnění nepřestane, a máš čistý interval. Například dvě stejná áčka přes oktávu doladíš přesně podle toho, kdy oscilace zmizí.

Základ je dubl. Nahraj riff v loopu a použij různá kolečka na kříž jako levou a pravou stopu. Kombinovat můžeš i Evertune s běžnou elektrickou kytarou, například Jackson Pro Series Lee Malia LM-87. Mikro rozdíly v timingu a ladění mezi unikátními takey vytvářejí psychoakustický efekt plnějšího a širšího zvuku.

Ještě pár tipů na tón. Tenčí struna má větší attack, plesk a víc basů, silnější má víc středů, tak podle toho vybírej. Evertune udrží i 59 strunu na drop A, která zní mnohem konkrétněji. A pro čitelnost riffu můžeš navrch dohrát jednostrunovou verzi.

Co se týče ladění a konzistence, Evertune vždy vyhrává, ale s dobrou přípravou nahraješ tučné podladěné kytary i bez něj. Podívej se na struny, trsátka, Cort Evertune kytaru i další elektrickou kytarou v naší nabídce a pusť se do toho.