Leoš Janáček (1854-1928) byl významný český skladatel, hudební teoretik, folklorista, publicista a pedagog. Inspiroval se moravskou, slovanskou a východoevropskou lidovou hudbou a vytvořil osobitý moderní styl, který se vyznačuje originalitou a používáním řečových rytmů. Janáček se narodil na Hukvaldech, vzdělání získal v Brně, Praze, Lipsku a Vídni a většinu života strávil v Brně, kde spojil hudební kompozici s rozsáhlým folkloristickým výzkumem. K raným vlivům patřil Antonín Dvořák, ale Janáčkova zralá díla prorazila, zejména po smrti jeho dcery. Průlom přišel s operou Její pastorkyňa, která si získala mezinárodní uznání a otevřela mu dveře do velkých operních domů. Pozdější slavná díla jako Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Sinfonietta a Glagolská mše ukázala jeho jedinečnou směs lidových tradic, osobního projevu a literární inspirace. K Janáčkovu odkazu se po jeho smrti celosvětově hlásil zejména dirigent Charles Mackerras. Dnes stojí vedle Dvořáka a Smetany jako jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů, proslulý svým hlubokým vlivem na moderní hudbu.