Hudba ovlivňuje inteligenci dítěte. V jakém věku začít a který nástroj vybrat?

Mozartova sonáta a potkani v bludišti

Neurovědci po celém světě se dlouho domnívali, že poslech Sonáty pro dva klavíry D dur od Wolfganga A. Mozarta vede ke zlepšení prostorové představivosti. Rozruch vyvolal pokus neurologů z Kalifornské univerzity, kteří v roce 1993 pouštěli studentům různé nahrávky a poté měli poskládat trojrozměrné předměty z papíru. Nejlepších výsledků v testu dosáhli studenti po poslechu klavírní sonáty.

Efekt sice skončil už po 15 minutách, ale vědecký tým Frances Rauscherové pokračoval v bádání, tentokrát na potkanech. Mozart dokázal zlepšit schopnost potkanů, vysvobodit se z testovacího bludiště, a v úloze dokonce obstáli i ti potkani, kteří se se sonátou seznámili ještě v těle matky.

Senzace se změnila na mýtus

Samotní autoři okamžitě po uveřejnění experimentu upozorňovali na nutnost provedení dalších testů a chtěli přezkoumat i vliv dalších hudebních skladeb na kognitivní schopnosti. Senzace kolem Mozartova efektu však už byla na světě a nedala se zastavit. Tehdejší guvernér amerického státu Georgia dokonce nařídil, aby každá čerstvá maminka dostala od státu CD s klasickou hudbou.

Proběhly další experimenty, ale žádná ze studií výsledky původního výzkumu nedokázala spolehlivě potvrdit, proto byl z každé strany podroben pořádné dávce kritiky. Legendární Mozartův efekt se dokonce probojoval na šestou příčku největších mýtů současné psychologie. Mimochodem, prvenství mezi největšími mýty získala známá teorie, že využíváme jen 10 procent naší mozkové kapacity.

Tajemství dětské inteligence konečně odhaleno

Vliv hudby však vědcům přece jen nedal spát a rozhodli se ho prozkoumat detailněji. Neurovědec Sylvain Moreno z Rotmanova výzkumného institutu v kanadském Ontariu přišel na to, že hudba obecně zrychluje myšlenkové procesy v mozku a má také pozitivní vliv na řečovou schopnost dětí. Tajemství prý spočívá v podobnosti zvuků hudebních nástrojů a lidské řeči. Vědci se proto domnívají, že lidský mozek příliš nerozlišuje mezi hudební a slovní informací.

Dokážou malí hudebníci z této schopnosti nějak profitovat ve škole? I tato hádanka je už definitivně rozluštěná. Vědecký tým Martina Guhna z univerzity UBC v kanadském Vancouveru otestoval více než 112 tisíc místních žáků, z nichž 13 % se věnovalo nějaké hudební aktivitě. Tato skupina vynikala nad ostatními v různých předmětech, jako angličtina, matematika a přírodní vědy.

Výsledek potvrdil jednu zajímavou souvislost. Žáci, kteří se hudbě věnovali intenzivněji, měli lepší známky než ostatní. Pozitivní efekt se projevil zejména u žáků, kteří se věnovali hře na nějaký hudební nástroj. Samotný zpěv prý neměl na studijní výsledky žádný výraznější vliv.

Který nástroj je pro dítě nejvhodnější? Záleží na věku

Pozitivní vliv hudby na dítě se projeví v každém věku. Nejprve si dítě může vyzkoušet perkusní nástroje. I předškolák už má vyvinutý přirozený smysl pro rytmus a jednoduché nástroje, připomínající hračky, jsou ideálním vstupem do světa hudby.

S nástroji, které vyžadují složitější koordinaci motoriky, může dítě začít mezi 3. až 5. rokem. Ideální start představují klávesy se zmenšenou klaviaturou. Mají plno zábavných zvuků, jsou lehké, jednoduše se ovládají a svou univerzálností mohou posloužit jako dobrý základ pro pozdější zvládnutí dalších nástrojů. Klasická kytara, zobcová flétna nebo housle už si budou vyžadovat serióznější cvičení pod dohledem učitele hudby. Pokud jde o strunné nástroje, zejména kytary, dítě ve věku 6 až 9 let by ještě mělo používat zmenšené – čtvrťové, poloviční nebo tříčtvrteční – verze těchto nástrojů. Stále populárnější jsou dnes u dětí bicí nástroje nebo ukulele.